Jak vystoupit ze začarovaného kruhu úzkosti

Jak vystoupit ze začarovaného kruhu úzkosti

Úzkost dokáže člověka vtáhnout do začarovaného kruhu, ze kterého se zdá téměř nemožné vystoupit. Myšlenky se točí v kruhu, tělo reaguje panikou a člověk má pocit, že se nikdy nedostane ven. Dobrá zpráva ale je: cesta ven existuje. Jen je potřeba pochopit, jak náš mozek funguje a jak s ním začít pracovat.

1. Proč reagujeme strachem?

Lidé se často ptají: „Jak mám změnit svůj způsob myšlení? Jak se mám naučit nereagovat strachem?“

Je dobré si uvědomit, že mozek je nejsložitější informační systém na světě. Všechny naše reakce procházejí určitými filtry – tím, čemu věříme, jak hodnotíme svět kolem sebe i sami sebe. Pokud tedy vnímáme úzkostné myšlenky jako ohrožující, reakce v podobě paniky je vlastně naprosto logická.

Co z toho vyplývá? Že cesta ven začíná změnou pohledu. Úzkost není smrtelné ohrožení. Je jen nepříjemná. A právě přehodnocení postoje – ideálně s pomocí psychologa, kouče nebo vlastní práce na sobě – otevírá dveře k tomu, aby se mohla změnit i samotná reakce.

2. Jak změnit energii z negativní na pozitivní?

Další častá otázka zní: „Jak se dostat z negativního ladění do pozitivního?“

Nejde to ze dne na den. Je to proces, který stojí na opakování, disciplíně a ochotě zkoušet nové věci. Paradoxně to nové může na začátku působit hrozivě a spouštět úzkost – a právě proto mnoho lidí uvízne v bodě, kdy vzdají nové návyky ještě dřív, než se projeví jejich síla.

To, že se rutina po čase „okouká“, neznamená, že už nás neposouvá. Právě v pravidelném pokračování, i když už necítíme počáteční nadšení, se rodí největší změny.

3. Jak zastavit začarovaný kruh úzkostného myšlení?

Úzkostné myšlení je pevně spojené s našimi návyky. Typickým příkladem je googlení symptomů:

1. Objeví se problém → leknu se.

2. Sednu k internetu a začnu hledat vysvětlení.

3. Najdu ty nejhorší scénáře → strach narůstá.

4. Spustí se panická ataka.

5. Jdu k lékaři → výsledky ukážou, že je vše v pořádku → pocit úlevy.

6. Za čas se kolečko opakuje.

Tomuto vzorci se říká začarovaný kruh úzkosti. A cesta ven vede přes změnu návyků.

• pokaždé, když přijde nutkání googlit, udělej něco jiného (5 minut cvičení, studená sprcha, krátká procházka)

• nejde o to, čím to nahradíš, ale že to uděláš konzistentně

• časem mozek přepíše starý vzorec a úzkostné myšlenky začnou mít menší váhu

Můžeš si také své myšlenky testovat:

• Je něco racionálního, co potvrzuje, že jsou moje obavy oprávněné?

• Existují důkazy proti?

• Můžu si dát odstup a posoudit to později s chladnější hlavou?

Tímto vědomým přístupem postupně oslabuješ sílu úzkostných myšlenek.

4. Každodenní detaily tvoří velký obraz

Dlouhodobá změna nevzniká z jednoho velkého rozhodnutí. Tvoří ji maličkosti, které děláme každý den. Proto se pravidelně zeptej:

• Posouvá mě tento návyk tam, kam chci jít?

• Nebo mi už spíš škodí?

• Odpovídá tomu, kým chci být?

Naše vnitřní GPS nemůže najít správnou cestu, pokud nemá jasný cíl. Proto si pravidelně aktualizuj svou „destinaci“ – směr, kterým se chceš v životě ubírat.

5. Trpělivost je klíčem

Úzkostné myšlenky nezmizí za týden ani za dva. Je potřeba čas a vytrvalost. Ale když vydržíš, přijde moment, kdy mozek začne sám vyhodnocovat úzkostné myšlenky jako méně důležité. A tehdy poznáš, že jsi na dobré cestě.

Shrnutí:

• Úzkost není smrtelné ohrožení, je jen nepříjemná.

• Největší změna přichází, když pokračuješ i ve chvíli, kdy už rutina není „nová“.

• Staré úzkostné návyky nahrazuj novými, byť drobnými.

• Testuj své myšlenky, zpochybňuj je, nenechávej je běžet automaticky.

• Každý detail se počítá – tvoří tvůj život.

Ze začarovaného kruhu úzkosti se dá vystoupit. Ne přes noc, ale trpělivě, krok za krokem. A právě každý malý krok je důležitější, než si na začátku uvědomujeme.