Úzkost: 6 zásadních bodů k uzdravení

Uzdravení se z úzkostí není lineární, přímá cesta bez zákrut, zatáček a jakýchkoliv hrbolů. Ale často máme tendenci tomuto přesvědčení propadat a myslet si, že pokud vyzkoušíme všechny metody a techniky, které nám někdo poradí a nebo si o nich přečteme na internetu - PŘECI NÁS TO MUSÍ OKAMŽITĚ UZDRAVIT. Pokud se toto nestane, a to se nestane, máme tendenci propadat panice a beznaději. Co je tedy potřeba udělat nebo změnit? Možná to celé není jen o metodách a technikách. Ještě trochu více, než o těchto věcech, je to o změně úhlu pohledu na úzkost jako takovou, nás a s tím i okolní svět.

Tedy pokud se snažíš vyléčit z úzkosti tím, že se budeš víc snažit, víc analyzovat, víc tlačit a také víc kontrolovat, budeš se dál, a ještě daleko více, točit v začarovaném kruhu. Ale není to o tom, že bys byla neschopná nebo horší než ti, kterým se to podařilo - daleko více je to o tom, že možná nevědomky, ale posiluješ přesně ty návyky, které posilují nikoliv tebe, ale právě onu zmiňovanou úzkost.

Proč se nám často zdá uzdravení tak těžké

Každý, kdo někdy zažil dlouhodobou úzkost, zná ten nekonečný kolotoč - myšlenky, katastrofické scénáře, tělesné projevy a následně nekonečný strach. A potom přichází další myšlenky, jak se toho zbavit. A znova, znova a znova. A paradoxně čím víc se to snažíš vyřešit, symptomy nebo úzkost jako takovou, objevují se strachy další a možná ještě silnější. Úzkost dostává stále více tvé pozornosti a tím sílí.

Z toho tedy vyplývá, že úzkost, a věci s ní spojené, se jen těžko dají vyřešit zaměřením se na konkrétní symptomy, konkrétní myšlenky a snahu je nějak potlačit. Řešení spočívá v pochopení vlastní chybné interpretace a změně postoje z PROBLÉM/SYMPTOM = SMRT na PROBLÉM/SYMPTOM = INFORMACE.

1. Přestaň s úzkostí bojovat

První krok k uzdravení paradoxně není v tom, že s úzkostí budeš vést tvrdý boj. Paradoxně je v tom, že s ní bojovat přestaneš. Platí zde rčení, které jsem slyšela mnoho let zpět a to říká: kdo se rozhodne bojovat s úzkostí, bude bojovat dlouho. Já si dokonce myslím, že možná ani nikdy nepřestane. Je třeba pochopit, že ve chvíli, kdy svádíš tvrdý boj, ke kterému přistupuješ jako k boji o holý život, tělu tím potvrzuješ, že opravdu je v ohrožení. Tento boj je je signál nejen pro tvé tělo, ale i mozek, kterému tím dáváš informaci, že tu skutečně existuje reálné ohrožení.

Místo analyzování, neustálého pozorování symptomů a nebo třeba hledání uklidnění u druhých lidí, se zkus na chvíli zastavit. Všichni si, že tu je a nehodnoť ho. Jen se na něj dívej. Ty ho totiž znáš, nemáš ho na návštěvě poprvé a všechny tvé předchozí bytostné zkušenosti hovoří jasně - JE TU, JE NEPŘÍJEMNÝ, ALE NENÍ NEBEZPEČNÝ. Nepotřebuješ nikam utíkat, nic kontrolovat. Sedni si, nohy na podlahu, ruce na kolena a dýchej do břicha. Pár minut jenom buď.

2. Definice nepohodlí

Ano, cesta, které vede k uzdravení není příjemná. Občas je možná dokonce velmi těžká. Ale existují dva druhy nepohodlí...

• První už znáš - strach, neustálá kontrola, katastrofické scénáře, neustálé přemýšlení

• Druhý je nový - důvěra, nejistota, otevřenost a možná i tvá vlastní zranitelnost

Ten první druh nepohodlí je tvůj začarovaný kruh, ve kterém jsi roky. Ten druhý jsou dveře ke svobodě. A klíče od nich držíš ty.

Pokud si dovolíš přijmout novou definici nepohodlí, dovolíš si zároveň odemknout dveře ke svobodě. Možná právě tím, že ve chvíli, kdy námi známý záchvat úzkosti zaklepe na dveře, nespustíš zajetý scénář vytváření katastrofických scénářů, popocházení po místnosti nebo hledání informací na googlu. Zareaguješ jinak. Sedneš si, nohy na zem, ruce na kolena. Dýcháš do břicha a danou myšlenku si můžeš zapsat papír. Žádný google, žádný telefon, na jehož druhém konci je 'kamarádka, která ti rozumí, protože prožívá to samé'. Změníš vzorec, zareaguješ jinak a dáš tělu i mozku signál, že je v bezpečí. Je to nepříjemné, ale ne nebezpečné. Celý systém se tím začne učit nový vzorec.

Mimochodem za pár hodin, nebo třeba zítra, až se zklidníš a tvoje racionální myšlení znovu sepne, můžeš se k myšlence vrátit. Budeš překvapený jak iracionální byla.

3. Důvěra v nové (a možná taky neznámé)

Úzkost miluje jistotu a pocit kontroly. Mozek úzkostného člověka často potřebuje jasný a přesný plán a tím si potvrzuje, že 'všechno bude dobré' a že 'nemůže nastat nic neočekávaného'. A přesně tento, velmi často hluboce, zakořeněný vzorec je tím, co tě drží v začarovaném kruhu. Je potřeba vyrazit na opačnou stranu...do neznáma.

Nemusíš se přestěhovat na opačný kus zeměkoule ani nemusíš začít skákat padákem. Úplně bude stačit, když si dovolíš jinou reakci - nepůjdeš googlit sekundu potom, co tě píchlo v boku nebo nebudeš v hlavě projíždět scénář, ve kterém hraješ hlavní roli a umíráš na nemocničním lůžku. Počkáš. Zastavíš se a dáš sama sobě šanci zareagovat jinak. Malou změnou ve tvé reakci začneš pomalu přepisovat zažitý vzorec, který neměl nikdy dobrý výsledek.

A právě tam, uprostřed tohoto neznáma, které jsi za poslední dobu pravděpodobně neměl moznost poznat, se rodí důvěra - důvěra sama v sebe.

4. Nehledej zkratky

Existuje mnoho návodů a metod, které slibují okamžité uzdravení. Takovou, která by dokázala skutečně zařídit okamžité uzdravení neznám ani jednu. Pokud jde o uzemňovací metody, dechová cvičení, doplňky stravy nebo třeba afirmace, smysl určitě mají. Jsou nedílnou součástí celé cesty. Pokud je ale chápeš jako magický nástroj, který jeden, sám o sobě, zařídí to, že úzkost zmizí a vnímáš je jako další nástroj mít věci pod kontrolou, jejich účinek bude vždy spíše dočasný.

Definice uzdravení z úzkosti totiž není o tom, že úzkost a vše, co s ní máš teď spojené, zcela a navždy zmizí. Uzdravení z úzkosti je primárně o změně tvého vztahu k ní. Stále platí, že úzkost a strach jsou přirozené lidské emoce a budou se v průběhu života objevovat. Naším úkolem je začít je chápat jako informace, nikoliv jako bezprostřední ohrožení života. Ve chvíli, kdy úzkost začneš chápat a přijímat jako 'pouhou' informaci, dokážeš přijmout i fakt, že za určitých okolností může (a zcela určitě bude) součástí tvého života bez toho aby tě ohrožovala nebo tvůj život zcela zastavila.

5. Jak s tím pracovat na každodenní bázi

• Zastavuj se - negoogli, nevětvi myšlenky a nevytvářej katastrofické scénáře. Dýchej. Na katastrofické scénáře je času dost. Veď se sebou dialog a domluv se sama se sebou, že katastrofické scénáře odložíš o dvě hodiny.

• Mluv otevřeně - sdílej to, co prožíváš. Vyvaruj se ale vedení konverzace stylem, že u daného člověka budeš hledat ujištění. Je to možná tvrdé, ale on ví stejné 'prd', jako ty sám. Ujišťováním jen dál posiluješ a kotvíš vzorec, který tě drží v začarovaném kruhu.

• Dělej krůčky mimo komfortní zónu - změň jednu nebo dvě věci ve své rutině. Zeptej se sama sebe, jak by jsi chtěla žít? A to, co žiješ, odpovídá to tomu, co by jsi chtěla?

• Zůstaň u sebe, ale ne v tvé hlavě - vědomě zpomal dech, uvolni si ramena, zatni a uvolni vědomě svaly na obličeji. To má smysl - oproti kontrolování tečky na ruce, kterou už jsi stejně stokrát zkontrolovala a je pořád stejná.

• Předefinuj si pojem 'uzdravení se' - není to úplná a trvalá absence jakékoliv úzkosti. Je to důvěra v sebe, že vše má řešení a že se o sebe postaráš za každých okolností.

6. A co tedy znamená skutečná svoboda

Skutečná svoboda, tedy uzdravení se, neznamená, že už nikdy nezažiješ žádnou úzkost.

Znamená to, že:

• úzkost už nerozhoduje o tom, jakým směrem se tvůj život bude ubírat

• úzkost nerozhoduje ani o každodenních volbách

• fyzické symptomy tě neděsí k smrti

• tělo se rychleji uklidňuje po prožitém stresu

• život je nyní spontánnější, bez potřeby neustálé kontroly

Uzdravení neznamená, že úzkost zcela zmizí. Už tě ale víc neovládá.

Uzdravení se z úzkosti není primárně o jednotlivých technikách ani o každodenním boji. Je o změně přístupu a o důvěře sama v sebe. Není to o snaze vše pojmenovat a pochopit. Je to o schopnosti existovat i v nejistotě a dovolit si nechat věci plynout. Pokud se dokážeš naučit se nehnat v každém momentu za jistotou a některé věci zkrátka pustit a nechat plynout, věci se začnou postupně měnit. Nebude to ze dne na den, ale krok za krokem půjdeš cestou, na které budeš posilovat svou sebedůvěru a vědomí toho, že se o sebe dokážeš postarat v každé situaci a také to, že všechny ty věci, které ti úzkost celé roky našeptávala, byly lži.

A pokud si tak úplně nevíš se svou situací rady nebo prostě potřebuješ někoho, kdo s tebou celou tu cestu půjde a bude tě přidržovat pro případ, že bys klopýtala nebo se na ní ztrácela, neváhej se ozvat. Možná ani netušíš, jak to dokážu pochopit. V sekci 'Kontakt' nalezneš formulář, přes který mi můžeš napsat a domluvit si individuální konzultaci, kde bude dostatek času i prostoru na vše, co potřebuješ probrat.