Úzkost u dětí a jak na ni

Úzkost u dětí – i těch malých – je téma, se kterým se rodiče setkávají stále častěji. Děti ale neumí své pocity popsat tak, jako my dospělí. Proto se jejich úzkost projevuje jinak:

• plačtivostí,

• častým bolením bříška,

• nechutí chodit do školy,

• potřebou být neustále s rodičem,

• nebo naopak úplným uzavřením se od kamarádů.

  
  

K rozvoji dětské úzkosti přispívá mnoho faktorů – nadměrný čas u obrazovek, napjaté vztahy doma, školní problémy, chybějící režim nebo chaotický životní styl. Ačkoliv se nám někdy zdá, že děti nevnímají naše starosti, opak je pravdou. Jsou nesmírně citlivé a dokážou vycítit i jemné změny nálady či atmosféry v rodině.

Dobrá zpráva? Existují konkrétní kroky, které rodičům mohou pomoci. Připravila jsem pro vás 10 tipů, nad kterými se stojí za to zamyslet – a některé rovnou vyzkoušet.

1) Ranní a večerní rutina

Děti potřebují režim. Nejzásadnější jsou právě rána a večery. Pravidelné časy usínání a vstávání dávají jejich tělu i mysli pocit jistoty. Pomoci mohou i malé rituály – čtení pohádky, společné „odfouknutí starostí“ nebo krátké povídání o tom, co se přes den povedlo.

Ráno by naopak mělo probíhat bez zbytečného spěchu. To-do list s obrázky nebo jednoduchý seznam činností dítěti usnadní orientaci a dodá klid.

2) Omezení obrazovek

Telefon, tablet nebo televize dávají dětem spoustu podnětů, které jejich mozek nedokáže zpracovat. Výsledek? Večer plačtivost, podrážděnost, nespavost.

Obrazovky proto patří spíše do odpoledne, určitě ne těsně před spaním. A je dobré mít přehled, co dítě sleduje. Místo pasivního „scrollování“ zkuste nabídnout společné vaření, stolní hru nebo procházku. Ano, zabere to čas. Ale je to investice, která se vrátí.

3) Pobyt venku

Denní světlo a čerstvý vzduch jsou pro dětskou psychiku doslova lék. Dítě může vybít přebytečnou energii, uvolní stres a zároveň získá prostor k rozhovoru s vámi. Mnohdy právě při procházce nebo cestě do parku zazní věty, které by doma v kuchyni nikdy neřeklo.

4) Kroužky a vrstevníci

Setkávání s vrstevníky je pro dítě důležitá „škola života“. Kroužky mu umožní zažívat úspěchy i neúspěchy, učí ho spolupracovat a posilují sebevědomí. Dítě se učí zvládat i nepříjemné emoce. Jen pozor – nepřetěžovat. Méně je někdy více.

5) Rituály během dne

Rituály dávají dětem pocit bezpečí. Nejde ani tolik o jejich obsah, jako spíš o pravidelnost. Malý rituál ráno, večer, ale i uprostřed dne pomáhá dítěti zakotvit se v čase a prostoru.

6) Blízkost a naslouchání

Když má dítě úzkost, nepotřebuje dlouhé rady ani složité návody. Potřebuje vědět, že jste tu pro něj. Vaše plná pozornost – bez mobilu a televize – je pro něj největší lék. Naslouchejte, validujte jeho pocity a nebojte se sdílet i vlastní zkušenost z dětství. Dodáte mu pocit, že v tom není samo.

7) Škola

Škola bývá často spouštěčem úzkosti. Dítě se může vyhýbat docházce, hledat únikovou cestu. Vyhýbání se ale úzkost jen zhoršuje. Zkuste zjistit, zda nejde o problém se spolužáky, učiteli nebo učivem. Mluvte i s třídním učitelem nebo školním psychologem. A připomínejte dítěti, že i neúspěch je součástí života – jedna pětka není konec světa.

8) Režim o víkendech

Více volnosti je v pořádku, ale úplný rozpad režimu (ponocování, vstávání v poledne) dítě spíše rozhodí. Stačí držet základní pilíře dne: spánek, jídlo, čas venku. Posun maximálně o hodinu je v pohodě, větší rozdíly už tělo vnímají jako chaos.

9) Nestrašit dítě nemocemi

„Když si nevezmeš čepici, dostaneš injekci!“ – známá věta, která ale dokáže nadělat škody. Dítě si vytváří vzorec, který může v dospělosti přerůst v úzkosti z lékařů, nemocí či tělesných příznaků. Lékař by pro dítě neměl být strašák, ale pomocník.

10) Jídlo

Stejně jako u nás dospělých i u dětí hraje strava zásadní roli. Sladké pití a hromada sladkostí večer zaručí akorát přetažený mozek, nespavost a hádky. Nejde o to sladké zakazovat, ale hlídat správný čas a množství.

Kdy vyhledat odborníka

Většina dětských úzkostí je krátkodobá – často souvisí s velkou změnou (nástup do školy, přechod po prázdninách). Správná úprava režimu a podpora rodičů obvykle stačí.

Pokud ale úzkost přetrvává nebo se zhoršuje, je na místě odborná pomoc. Stejně jako si sami neoperujeme slepé střevo, není ostuda požádat o pomoc psychologa.

To nejdůležitější na závěr

Největším lékem na dětskou úzkost nejste vyčtené rady, ale váš čas, vaše pozornost a vaše blízkost. To jsou „léky“, které fungují lépe než cokoli jiného.

Pokud by tě zajímaly tipy, které rituály fungovaly u nás doma, mrkni na Instagram. Najdeš tam mnohem víc než tipy na dětstkou úzkost.