top of page
Obrázek autoraNikola Suchardova

Separační úzkost

V dnešním postu se budeme věnovat úzkosti...ale ne tak, jak to děláme vždy. Tentokrát se zaměříme na ty nejmenší, kteří také mohou trpět určitým typem úzkosti. Úzkostí separační.

Je to téma o které jsem se hodně zajímala vzhledem k tomu, že můj syn touto úzkostí také trpěl. Tato úzkost určitě neznamená, že z nejmenšího člena vaší rodiny vyroste člověk trpící úzkostnou poruchou. Separační úzkost bývá jen určité období v životě dítěte, ale existuje pár způsobů jak tuto dobu ulehčit nejen jemu, ale i sobě. Všechno jsou to metody, které jsem já vyzkoušela na synovi a ač každé dítě je jiné a na každé může fungovat něco jiného, ráda bych vám dala pár tipů, které určitě stojí za to vyzkoušet. Pojďme na ně...



1. SNAŽTE SE DOBU SVÉ NEPŘÍTOMNOSTI NAPLÁNOVAT NA CHVÍLI, KDY VAŠE DÍTĚ NENÍ UNAVENÉ A HLADOVÉ

Děti obecně více inklinují k úzkosti v době, kdy jsou unavené nebo hladové. Proto pokud chcete někam odejít, snažte se tuto dobu naplánovat tak, aby vaše dítě bylo najezené a vyspalé.

Tohle se mně osobně několikrát osvědčilo, syn byl více v pohodě, hrál si a celou situaci zvládnul lépe.


2. PROCVIČUJTE NEPŘÍTOMNOST HROU

Spousta dětí trpí v nepřítomnosti rodiče strachem, že se rodič již nevrátí, že je to stav trvalý. Tato věc se dá procvičovat hrou...vezměte pár hraček, schovejte je někde po bytě a po chvíli je vytáhněte a spolu se klidně i zaradujte. Dítě tím pochopí, že i když nějaký předmět nebo člověka nevidí, není to trvalý stav. Neznamená to jeho ztrátu a předmět nebo jeho blízký se vrátí. Separační úzkost právě tato hra může zmírnit.


3. PROCVIČUJTE ODLOUČENÍ DOMA

Nechte své dítko v jedné místnosti a odejděte do místnosti druhé za předpokladu, že dítěti nic nehrozí. Nechte mu tam hračky se kterými si rádo hraje a v moment, kdy začne plakat neutíkejte hned za ním. Dítě by z této vaší reakce pochopilo, že je to způsob jak vás přivolat a začne si tuto metodu generalizovat na všechny ostatní situace.

Snažte se chviličku vydržet, vaše malé štěstí se uklidní a vy za ním za chvilku přijdete. Tímto momentem i ono samo pochopí, že být chvilku sám není vlastně zas tak špatné a objeví tím způsoby jak se zabavit sám/sama.


4. NIKDY NEUTÍKEJTE POTAJÍ

Toto dělá spousta rodičů s dobrým úmyslem...bohužel to často působí více škody než užitku. Buďte ke svému dítěti již od útlého věku upřímní. Řekněte mu, že na pár hodin odcházíte a ujistěte ho, že se vrátíte. Zavalte ho objetím a polibky a rozlučte se s ním.

Utíkání zadními dveřmi se na první pohled může zdát jako nejlepší možné řešení...na druhou stranu právě podporuje strach, obavy a nedůvěru vašeho malého štěstí a separační úzkost tím naopak roste. Všechny ostatní momenty, kdy vás jen na chviličku neuvidí bude předpokládat, že nastala situace, kdy jste ZASE zmizeli.


5.CHRAŇTE HO PŘED CIZÍMI LIDMY

Spousta dětí, trpících separační úzkostí, má strach z cizích lidí. Není jim kontakt s nimi příjemný. Je tu situace, kdy rodič veze své roztomilé dítko v kočárku, nakloní se do něj cizí paní a začne na dítě mluvit. Dítěti to příjemné není, ale rodič by si přišel nezdvořilý, pokud by na to reagoval negativně. V takových to situacích je ale dobré vyjádřit podporu právě tomu malému tvorečkovi v kočárku. Poděkujte na kompliment, ale vysvětlete danému člověku, že je to vašemu dítku nepříjemné a že se bojí. Dítě tak ucítí podporu a ochranu, kterou v době separační úzkosti cítit potřebuje.


Jak jsem již psala, doba separační úzkosti bývá vždy jen určité období a zmizí. Nicméně je určitě k užitku a správné svému dítěti v této době býti nápomocní, co nejvíce to jde. Kooperaci s ostatními se naučit musí, to je jasné, ale doba separační úzkosti je v tomto natolik specifická, že si zaslouží zvláštní přístup. Špatný přístup právě v tuto dobu může zanechat následky do budoucna, do doby jeho dospělosti.

16 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page