Dnes jsem si nachystala článek pro menší skupinu lidí. Bude věnován z velké části těm, kteří trpí hypochondrií, se kterou jsem já sama bojovala 7 let. Na začátku našeho dnešního článku vám položím otázku - přichází ve vašem 'začarovaném' kolečku, které se neustále opakuje moment, kdy by jste cítili uspokojení a pocit štěstí?
Zvláštní otázka, že? Člověk by si řekl, jak může, ve chvílích kdy je člověk vláčen bahnem dna, na které ho zavedla právě hypochondrie, cítit pocit uspokojení a štěstí? Ale ano, většina lidí, když bude odpovídat upřímně, odpoví, že ano. A v čem tento pocit spočívá? Proč se vůbec objevuje a proč je tak těžké pro daného člověka se právě tohoto 'začarovaného' kruhu vzdát?
JE TO ZÁVISLOST JAKO KAŽDÁ JINÁ
Teď možná přemýšlíte, jak je toto myšleno. Jak se může něco tako trýznivého jako je hypochondrie a návštěva pohotovosti/lékaře stát pro člověka závislostí? Může.
Každý hypochondr po nějakém čase, který stráví se svou (ne)dobrovolnou kamarádkou, hypochondrií, se zacyklí v toxickém kruhu. Vytvoří si něco jako svou vlastní rutinu, která se neustále opakuje. A na jejím konci přichází právě často zmiňované USPOKOJENÍ a ŠTĚSTÍ. Celá hypochondrie je balíček stále se opakujících toxických návyků dokola. Nikdy nekončí, protože jeho poslední bod volně navazuje zase na ten první aby se mohlo dostavit právě výše zmiňované uspokojení. Všechny body tohoto balíčku/kolečka na sebe navazují tak plynule, že zde často chybí prostor pro nějaký jeho konec.
A jak tento kruh vypadá?
1. MYŠLENKA/NÁPAD NĚJAKÉ CHOROBY
Daný člověk si přečte na internetu/od někoho slyší/slyší v televizi o nějaké nemoci.
2. STRACH Z TÉTO CHOROBY
Následující krok je logický a zautomatizovaný natolik, že přichází VŽDY. Dostane z této choroby strach, protože strach je emoce, kterou v tu danou dobu zná nejlépe a setkává se s ní nejčastěji.
3. PÁTRÁNÍ A VYHLEDÁVÁNÍ SYMPTOMŮ
Ve chvíli, kdy se dostaví strach, se zeptá DOKTORA GOOGLA a začne prohledávat poradny, diskuze, články na toto téma nebo pátrat po zkušenostech s touto chorobou ve svém okolí. Tím zjistí možné symptomy této choroby a přichází část autosugesce.
4. AUTOSUGESCE TĚCHTO SYMPTOMŮ
Stres stoupá a najednou všechny popsané symptomy jsou jemu vlastní. Vybavuje si všechny možné situace, kdy dané symptomy zcela určitě cítil. V tu chvíli, ano, skutečně symptomy může začít cítit.
5. PANIKA
Přichází stav paniky, stres je na maximum a daný člověk nevidí jiné řešení a východisko než navštívit lékaře. Je naprosto přesvědčen, že danou chorobou trpí. Sám hledá situace a argumenty, které by ho v jeho přesvědčení utvrdily a není schopný připustit jinou variantu.
6. NÁVŠTĚVA POHOTOVOSTI/LÉKAŘE
Následuje návštěva lékaře. Stres graduje ještě více ale zároveň se začínají dostavovat první známky uspokojení. Něco se děje, není to chvíle ve které stojí na místě. Reálně se o jeho strach někdo zajímá a snaží se najít příčinu jím popisovaných symptomů.
7. VÝSLEDKY VYŠETŘENÍ A NÁSLEDNÉ USPOKOJENÍ A POCIT ŠTĚSTÍ
Výsledky jsou negativní, lékař sděluje, že je vše v pořádku. A konečně přichází fáze, kdy se hormony štěstí vyplavují, přichází pocit uspokojení a pocit absolutního štěstí. Dalo by se to přirovnat k pocitu euforie. Daný člověk je ujištěn, že s ním není nic v nepořádku a on tím dostává svou dávku toho, na čem je závislý. Tu jedinou dávku uspokojení a štěstí, která momentálně v životě hypochondra je a která mu dokáže navodit pocit absolutního štěstí. Děkuje za to, že je v pořádku. Děkuje za to, že je naživu.
8. mezibod toho, kdy vznikne vzduchoprázdno a tento mezibod je vyplněn opět bodem 1
A poté nastává mezibod, který může být vyplněn několika scénáři. První je ten, že pocit euforie a štěstí upadá a hypochondr se vrací k myšlence, zda touto nemocí skutečně netrpí. Výsledky vyšetření se stávají nedostatečným důkazem o tom, že je vše v pořádku a tvrzení lékaře se stává nedůvěryhodné. Celé kolečko se následně opakuje.
A druhý scénář je ten, že myšlenka této choroby ho opustí. Hypochondr si často přísahá, že už tuto situaci nikdy nedopustí a nikdy se znovu nepodvolí tomu, aby se vše opakovalo. Pár dní na to jeho přesvědčení upadá a opět se objevuje na internetu/v televizi/v diskuzích jiná choroba, která se stane základním stavebním kamenem tohoto koloběhu.
Lidem, kteří s touto poruchou nikdy nezápasili toto může přijít jako něco nereálného, něco, co nemůže nikdy nastat. Nechápou jak se může stát něco, pro druhé tak nepříjemné jako je návštěva pohotovosti nebo lékaře, pro druhého tak silně návykové. Realita je ale taková, že pokud se zeptáte hypochondra, jak se cítí před návštěvou lékaře nebo pohotovosti - drtívá většina vám odpoví, že se na ni těší a že odpočítávají minuty od chvíle, kdy tam reálně budou.
Toto kolečko, tato hypochondrem vytvořená rutina se stane něčím, na jejíž konci ho čeká ODMĚNA. Odměna v podobě štěstí a pocitu uspokojení. A toto kolečko je NUTNÉ přetnout. Zastavit jeho neustálé opakování.
Jak se to ale dělá?
Já sama jsem se toto kolečko pokoušela zastavit mockrát a také mockrát jsem selhala. Nicméně každý další pokus je šance uspět a jednou přijde chvíle, kdy i vy uspějete, tak jako jsem uspěla já. Snažila jsem se těžit ze zkušeností, které jsme měla z minula a opakovala si neustále: 'Rituál, který jsem zopakovala několikrát, že jsem šla k lékaři pro ujištění nevede nikam. Zavedl mě vždy zpátky. Tolikrát jsem se bála a nic z toho čeho jsem se bála se nepotvrdilo. Je čas začít věřit sobě, věřit svému vlastnímu tělu a uvěřit tomu, že když to nebylo nic tisíckrát, nebude to ani po tisící první. Jednou, jenom jednou vyzkouším k lékaři nejít. A tak jak jsem schopná sama sebe přesvědčit o existenci dané choroby sama sebe tentokrát přesvědčím o tom, že neexistuje. Ujistím se já sama, nikoliv lékař.'
Právě tyto věty pro mě od určité chvíle byly jediná povolená metoda ujištění. Jinou jsem sama sobě nedovolila. A s každou jednou zkušeností, kdy jsem tuto situaci překonala moje sebedůvěra a sebevědomí rostlo až se jednou tento začarovaný kruh rozbil - najednou na jeho konci nebyl ten dobře známý POCIT USPOKOJENÍ a ŠTĚSTÍ. Jeden bod z celého toho začarovaného kruhu vypadl(návštěva lékaře a následné výsledky) a kruh se tím rozbil. Hypochondrii jsem vzala jednu z jejích nejúčinnějších zbraní a tím ji zlomila.
Tato metoda se pro mě stala po dlouhou dobu 'denním chlebem' než jsem si já sama zvykla na stav nový, ve kterém se nedostavuje odměna v podobě uspokojení a tím ztrácelo smysl se zaměřovat na nové a nové choroby. Pocit uspokojení a štěstí jsem musela začít hledat v něčem jiném...pro mě netoxickém a to jsem se po určité době naučila.
Jsem naprosto přesvědčená o funkčnosti této metody a doporučuji jí každému jednomu člověku trpícímu hypochondrií se kterým se setkám. Občas to trvá delší dobu, ale chce to JEDEN JEDINÝ bod zlomu, kdy hypochondr zdolá strach naproti tomu aby strach zdolal jeho. Každý další krok je snazší, jelikož tak jako se nám na sebe nabalovaly v minulosti strachy, se nám nyní na sebe nabaluje sebedůvěra.
Comments