Druhý bod našeho sedmidenního 'seriálu'. Tenhle bod bych začala heslem: PODPRAHOVÁ REKLAMA. Všichni víme, co to je a k čemu slouží. Sdělení takové, které vědomě nedokážeme dekódovat, ale naše podvědomí ho vnímá a ukládá si ho. Je jím ovlivněno.
A právě z tohohle hesla jsem já převzala název našeho dnešního bodu a to je:
PODPRAHOVÁ RADA
Podprahová rada funguje v podstatě na stejném principu. Je to poměrně nebezpečná zbraň u které si ani člověk, kterým vám jí dá neuvědomuje, že ji na vás komunikuje, ale vy, ovlivněni právě neúměrným strachem a přílišným přemýšlením, ji v podvědomí dekódujete a uložíte. Pak je to takové eso v rukávu, které právě úzkostná porucha nebo hypochondrie ráda používá a ovlivňuje vás tím.
Že nevíte o čem mluvím? Každý z nás se v té situaci, kdy dostává podprahovou radu nachází častokrát i několikrát denně. Ukážu vám ji na poměrně jednoduchém příkladu.
Znáte ty situace, kdy jdete na procházku, potkáte svého známého a dáte se s ním do řeči? V tu dobu třeba zrovna řešíte změnu zaměstnání, protože v něm nejste spokojeni a je tu možnost, že změnou zaměstnání by jste se mohli přiblížit ke splnění vašeho snu. V tu chvíli, ale váš známý prohodí něco ve stylu: 'Hele zrovna včera jsem poslouchal, že lidé ve firmách zabývající se ekologií to mají fakt těžký. Práce je málo a to uplatnění tam...no nemají to jednoduché. Míří tam čím dál víc lidí. Já jsem člověče rád, že už tohle řešit nemusím. Nemají to lehký...no, měj se hezky a ať se ti daří.'(ekologie je zde uvedena pouze jako příklad)
No a nastává problém. Vy jste zrovna jeden z těch, co měl namířeno do tohoto odvětví. V ten moment se vám v hlavě roztočí kolotoč myšlenek, obav a strachu. 'Co když to není dobrý nápad, co když to nezvládnu, co když má fakt pravdu? Je to vůbec dobrý nápad?'. Právě jste totiž přijali a dekódovali podprahovou radu. V konverzaci nezazněla přímá rada, ale ani to nebylo potřeba. Mysl člověka, která je už tak paralizována každodenním strachem a úzkostí to dekódovala jako další možné nebezpečí. A přesně taková podprahová rada stojí za většinou nesplněných snů. Přesně taková podprahová rada stojí za většinou neúspěšných cest k dosažení nějakého mezicíle v našem životě, který by mohl být tzv. kotvou v naší cestě za uzdravením.
Ve věci podprahových rad si je ale třeba uvědomit několik věcí. Jedna z nich je například ta, že daný člověk od kterého jsme podprahovou radu dostali není plně edukovaný v oblasti o které mluví. Nerozumí ji natolik, aby dokázal objektivně vyhodnotit situaci. Má na to jen svůj názor. A názor mají všichni na všechno. Nicméně svůj subjektivní a ten se může na míle lišit od reality.
A druhá věc, kterou je si potřeba uvědomit je, že spousta podprahových rad přichází od lidí, kteří právě v té dané oblasti nejsou sami spokojeni. Například by také chtěli změnit práci. Také by se chtěli dostat na jinou pozici a splnit si zase nějaký svůj cíl. To se jim ale nedaří nebo nevědí jak se k němu dostat. A tím se rázem dostáváme k tomu, zdali je daný člověk objektivní a natolik edukovaný na to, aby právě jeho podprahová rada pro nás měla být tím ukazatelem a reálným základem pro naše obavy.
Jak jsem již zmiňovala, s podprahovými radami se člověk setkává v životě v podstatě neustále. Jsou to subjektivní názory lidí a jejich subjektivní pohledy na svět a tyhle dvě věci nám je dokážou alespoň trochu redukovat. Vždy, když se nám do mysli začne vkrádat myšlenka založená právě na podprahové radě někoho jiného si je dobré říct, zdali je z našeho pohledu ten člověk objektivní a zdali je v oblasti natolik edukovaný aby jeho rada mohla být reálným základem pro to začít pochybovat o našem vlastním názoru a myšlence a třeba náš pohled přehodnotit. Ne všechny podprahové rady musí být špatné a toxické, nicméně každý z nás je jiný, každý z nás má jinou výchozí pozici a co platilo pro jednoho, nemusí platit pro druhého. Nelze zkušenost jednoho člověka aplikovat na všechny ostatní a kdyby každý dával na podprahové rady nebyli by tu v podstatě žádní úspěšní lidé. Ze velké většiny tito lidé jsou příkladem toho, kdy podprahovou radu neposlechli a rozhodli se na základě svého vlastního přesvědčení a intuice. Překonali právě svůj strach, který zcela jistě také měli. Takže?
Vyplývá z toho to, že stojí za to nad některými těmito radami přemýšlet i tímto způsobem a ne každou přijmout. Tohle je velice mocná zbraň, kterou úzkost a panika velice ráda používá a je dobré se na ni zaměřit. U hypochodrů speciálně. Tahle skupina je natolik specifická právě v tom, že tam drtivá většina strachů pramení právě z podprahové 'rady', kdy přejímáme strachy a obavy ostatních. Klasický příklad toho je, když slyšíme(nebo si přečteme) od někoho o nějaké nemoci a za pár dní cítíme její příznaky. To je úplně typický příklad podprahové rady.
Pro všechny 'své panikáře a úzkostkáře' bych měla tedy jeden úkol. Zkuste se na alespoň na pár dní na tuhle věc zaměřit. Zkuste se zaměřit jakou moc nad vámi mají právě podprahové rady a jestli to není právě jedna z oblastí na kterou by stálo za to se podívat a zaměřit? Sami, pokud se na to zaměříte uvidíte, že kolikrát naprosto nevědomky přijímáte destruktivní podprahové rady, které vám nejen v ničem nepomohou, ale naopak mají přesně opačný efekt. Zkuste se nad nimi zamyslet a sami posoudit, zda pro vás mají nějakou hodnotu po zodpovězení si otázek o kterých se zmiňuji výše. Je daný člověk natolik edukovaný? Je jeho názor objektivní?
Comments