V dnešním postu bych se chtěla věnovat tématu 'úzkosti z vystupování před lidmi'. Trpí jí opět velká spousta lidí a není to takové to 'lechtání' v žaludku, které občas zažije asi každý z nás, když má vstoupit do nového kolektivu a nebo se prezentovat před větším množstvím lidí. Jsou mezi námi tací, kteří zažívají skutečnou úzkost, nemohou spát, potí se, třesou se, zvrací...a to vše je způsobeno úzkostí. Toto téma může pro spoustu lidí působit úsměvně a jako něco nedůležitého, ale jsou mezi námi lidé, kteří mají v popisu práce vystupovat před lidmi. A zároveň každému z nás se občas stane, že ho v životě potká situace, kdy se před skupinu lidí dostane - ať už nastupuje do nové práce, školy, do nějakého kroužku nebo jen na narozeninové oslavě rodiny nebo přátel. A právě tyto momenty bývají pro člověka, který v tomto ohledu úzkostí trpí často 'peklo na zemi'. Jakkoliv to může znít bláznivě, na spoustu lidí to může mít dopad takový, že si ze strachu přestanou plnit své sny, své cíle a má to pro ně dopad katastrofální, nejčastěji právě v oblasti zaměstnání.

Člověku, který trpí úzkostí v této oblasti v hlavě zní věty: 'Určitě se ztrapním. Všichni mě odsoudí a odmítnou. Přijde negativní reakce. Nikdo mě nebude mít rád. Budu outsider. Budu odstrčený a vyřazený z kolektivu. Všichni si na mě budou ukazovat prstem. Poznají, že se bojím a budou se smát.'
Toto jsou jen příklady některých myšlenek, které člověka s úzkostí napadají a nedokáže je z hlavy vyhnat. Nedokáže je překonat a dané situaci čelit. Tento problém často vzniká již v dětství - ve škole/školce. Již ve školách a školkách totiž panuje prostředí, kde se každý bije o své místo a každý se snaží nějaké místo v kolektivu zaujmout a vyhnout se situaci, kdy bude označen nálepkou 'outsider'. S člověkem se to pak nese často celý ten čas až do dospělosti a může to vyústit právě v tuto úzkost.
Já jsem v tomto postu vytvořila pár bodů, které se dobré vědět a uvědomit si, pokud právě touto úzkostí trpíte.
1. VYHÝBÁNÍ SE NENÍ ZPŮSOB JAK TUTO ÚZKOST PŘEKONAT
Vyhýbání se situacím, kdy člověk vystupuje nebo se nějak prezentuje před lidmi je tím nejčastějším způsobem, jak se daný člověk snaží s touto úzkostí vyrovnat. Efekt to má naprosto opačný. Daný člověk se tímto způsobem snaží úzkost ovládnout, ale pravda je taková, že úzkost tímto způsobem ovládá jeho. Čím déle bude sám sebe izolovat od těchto situací, tím je pravděpodobnost, že se úzkost rozvine do větších rozměrů, větší. Největší problém to bývá právě u lidí, kteří mají přímo v popisu práce prezentaci před lidmi. U ostatních je to často příčina nesplněných snů.
2. TATO ÚZKOST NEZMIZÍ SAMA
Tento bod souvisí hodně s bodem předešlým. Bod předešlý lehce zavání ignorací nebo útěkem před daným problémem. Samozřejmě velká část lidí, kteří touto úzkostí trpí, tuto věc velmi dobře ví. Velmi dobře ví, že myšlenka a plán, že si odpočinou od těchto situací/práce a úzkost tímto zmizí a až se vrátí zase zpátky, úzkost už jim mysl okupovat nebude, je nesmysl. Není to tak a nestane se to. I na této úzkosti je potřeba pracovat.
3. LÉKY NA PŘEDPIS NEODSTRANÍ KOŘEN PROBLÉMU, UTLUMÍ JEN SYMPTOMY
Tato 'metoda' je samozřejmě občas nutná, nicméně problém to neřeší. Je to řešení pozpátku, jak já ho nazývám. Léky často neodstraní úzkost, nicméně člověka utlumí, což je jediné, co nepotřebuje. Člověk, který má v popisu práce vystupování před lidmi, potřebuje být aktivní, potřebuje mít energii a léky na předpis(betablokátory a celkově léky proti úzkosti) mu přesně tyto předpoklady vezmou. Možná odstraní některé symptomy, nicméně znemožní člověku fungovat tak, jak by on sám potřeboval.
V koučinku se snažíme najít řešení ze strany opačné - neřešit a nesoustředit se na symptomy, ale skutečný problém. Vyřešení skutečného původního problému nám odstraní symptomy, neutlumí nás - ba naopak a zmizí tím i potřeba tyto léky brát.
4. DROGY A ALKOHOL ÚZKOST Z VYSTUPOVÁNÍ PŘED LIDMI NEVYŘEŠÍ
Ve skutečnosti tuto úzkost ještě zhorší - co víc - může vytvořit úzkost další nebo větší, může vytvořit závislost, zničit vztahy s našimi blízkými a zničit člověku jak kariéru, tak i kompletně celý život. Asi se tu nemusím rozepisovat o tom jak moc může alkohol a drogy zničit život člověka a jaký chaos mu v něm může vytvořit a je veliký paradox, že ač tohle všichni z nás ví, hledají v těchto dvou věcech stále oporu a řešení svého problému.
5. PROCVIČOVÁNÍM ÚZKOST NEZMIZÍ
A u tohoto bodu bych se ráda zastavila. Obecně u velké spousty věcí platí, že pokud se daná aktivita bude opakovat, člověk si na ní zvykne a strach z ní zmizí. Člověk si to přečte všude na internetu, ALE...v tomto konkrétním případě, u úzkosti z vystupování před lidmi, to z mého pohledu málokdy platí.
Problém u lidí, kteří touto úzkostí trpí bývá v tom, že nemají dostatek sebevědomí a sebedůvěry. Mají pocit, že oni sami o sobě nejsou dostatečně dobří. A dokud se nevyřeší tento konkrétní problém, úzkost nezmizí ani v případě, kdy člověk tyto situace procvičuje každý den.
Ve většině případů je klíčové změnit přístup sám k sobě a tím se vyřeší i tato úzkost.
Závěrem bych jen řekla, že pokud si po přečtení tohoto postu představujete člověka, který touto úzkostí trpí jako tichého outsidera krčícího se někde v rohu, je to velký omyl. Touto úzkostí paradoxně často trpí lidé, kteří jsou vidět více, než všichni ostatní. Jsou to moderátoři, zpěváci, herci, manažeři a většinou ti, do kterých by jste to řekli nejméně. Není výjimka a určitě to každý z nás už někdy slyšel, že právě tyto osoby občas potká předávkování léky nebo kolaps. Je to perfektní příklad toho, jak člověk trpící úzkostí je skvělý iluzionista a dokáže svou úzkost skrývat před okolím ač je na očích v podstatě denně.
Comentarios