Pokud se rozhodneme se podívat na své úzkostné myšlenky, velmi brzy pochopíme, že je to začarovaný kruh odhadování, vhledů do budoucnosti, přehánění s pytlem katastrofických scénářů k tomu. Vše se točí neustále v kruhu a naši mysl neokupují tisíce úzkostných myšlenek - zpravidla bývají dvě až čtyři, které se točí dokola a občas lehce mění svoji podobu. My se na tyto myšlenky dnes pokusíme podívat jinak a podrobit je tzv. testu. Budeme se sami sebe ptát na otázky, které s těmito myšlenkami souvisí.
Toto je jedna z nejúčinnějších metod, která si žádá opakování. Její benefit je v tom, že čím častěji ji opakujeme, tím větší účinnost má.
EXISTUJE NĚJAKÝ SKUTEČNÝ DŮVOD K TÉTO OBAVĚ?
K zodpovězení této otázky se sami sebe doptejme na tyto otázky:
O čem hovoří fakta? Jaká jsou fakta o dané situaci?
Podporují tato fakta mé obavy a nebo přesný opak?
A co ostatní lidé? Bojí se této situace stejnou silou jako já? Také je to pro ně tenký led, kde se jich zmocňuje úzkost?
EXISTUJE NĚJAKÝ DŮVOD K TOMU, ŽE SE BÁT NEMUSÍM?
A nyní obráceně. Jaká fakta hovoří ve prospěch toho, že se obávat nemusím? Zažil jsem už někdy podobnou situaci? A co mé okolí? Vyskytovala se již podobná situace v mém okolí, která dopadla jinak než čeho se aktuálně obávám?
Nesnažím se zde trochu předpovídat budoucnost?
Nevidím pravděpodobnost katastrofy větší než ve skutečnosti je?
Stala už se v minulosti podobná situace?
Nesnažím se tak trochu vidět druhým do hlavy?
A co za rok? Bude to, jak tato situace dopadne, ještě důležité?
EXISTUJE NA CELOU VĚC JEŠTĚ NĚJAKÝ JINÝ POHLED?
Jak bychom se na celou situaci dívali, kdyby se děla naší kamarádce či příteli? Viděli bychom ji stejně katastroficky? Co bychom mu k ní řekli a jak bychom mu poradili?
Je možné, že skutečně potřebujeme slyšet i pohled druhého člověka a tak pokud je to možné, pojďme o něj požádat někoho, komu skutečně důvěřujeme.
Celé o co se zde tyto tři body snažíme je najít na celou situaci objektivní pohled a vidět ji reálně, nikoliv jen úzkostnýma očima.
CO NEJHORŠÍHO SE MŮŽE STÁT?
Toto je otázka, kterou nosí v hlavě 99% úzkostných lidí, nicméně málokterý z nich si na ni v konečném důsledku odpoví. Pokud si na ni odpoví, málokdo v ní pokračuje a projde tzv. trychtýřem, který ho dovede až do cíle, který jeho úzkost ve většině případu sníží.
Je tedy skutečně dobré si odpovědět naprosto konkrétně na otázku CO NEJHORŠÍHO SE MŮŽE STÁT? Svou odpověď poté opět konfrontovat s otázkami z bodu 1, tedy JAK MOC PRAVDĚPODOBNÁ JE TATO MOŽNOST A CO O TOM ŘÍKAJÍ FAKTA. Pokud se nám i přesto zdá, že tato možnost skutečně pravděpodobná je a v hlavě se nám spouští katastrofický scénář, je potřeba ho dojet až do konce a snažit se na tu nejhorší možnou možnost najít řešení. Nepřerušit scénář v bodě beznaděje, ale jít v situaci dále a najít na ni možné řešení, které přináší úlevu. Z neznámé se stává známá.
Př. Pokud mám strach, že omdlím, dobře...pojďme ale dál. Co bude dále? Velice pravděpodobně se proberu, odpočinu si, možná začnu více pít a můj stav se dostane do normálu.
Tento bod je jeden z nejdůležitějších a většina lidí dělá chybu právě v tomto bodě. Spustí v hlavě katastrofický scénář, který přeruší v bodě beznaděje a s beznadějí z té situace odchází. Tedy pokud se nám v hlavě spouští katastrofické scénáře, které se nám zatím nedaří zastavit, je zapotřebí je dojíždět až do konce.
A CO MÉ DOVEDNOSTI?
Poslední, dosti zásadní otázka, tkví v našich dovednostech. Jaké mám dovednosti? Jaké mám zdroje k vyrovnání se s touto situací? Naučil jsem se něco za tu dobu, co se s úzkostí potýkám? Mám nějakou možnost se k těmto informacím dostat a co mohu udělat pro rozvinutí těchto dovedností?
Tedy v závěru....
Když se mi objeví úzkostná myšlenka, je potřeba si jasně definovat problém. Konkrétně a jasně si definovat svůj strach.
V další kroku je dobré si promyslet několik cest, který se můžu vydat. Která cesta mě dovede k jeho vyřešení? Kterou cestu jsem aktuálně schopný realizovat?
Až takovou cestu vyberu, mohu si ji rozvrhnout do jednotlivých kroků.
A poté to zkusím...zkusím svůj problém řešit.
Jako poslední krok mohu reflektovat jak dalece vhodná byla cesta, kterou jsem zvolil a zda na ni mohu příště něco změnit. Co ještě mohu udělat pro to aby to bylo příště lepší?
Comments