Dnešní článek na téma úzkostí je jedním z článků, který nezaujme všechny čitatele. Přirovnala bych ho k článkům psaným na téma meditace - lidé se dělí na dvě skupiny. Jedni jsou ti, kteří ji milují - naopak druzí jsou ti, kteří meditaci nevěří, jsou k ní zdrženliví až po ty, kteří ji odmítají a vysmívají se ji.
Jako se vším zde platí pravidlo, že si každý pro sebe může svobodně vybrat svou vlastní cestu, kterou se dá, které věří a která je pro něj přijatelná.
Hodně dotazů lidí trpících s úzkostí se týká STRACHU. Jak se vyrovnávat s momentálním strachem z...(těch strachů je velká spousta). Na tuto otázku je těžké dát jednu konkrétní odpověď. Pravděpodobně na ní neexistuje jedna univerzální rada použitelná ve všech různých situacích. Já osobně jsem se setkala se třemi způsoby - rituály, které jsou aplikovatelné spíše pro skupinu lidí inklinující ke spiritualitě.
DVA NA DVA
Tato metoda, tento rituál, je založený na kombinaci dvou cvičení. Většinou je aplikován u lidí trpících úzkostí, kterých 'riziková doba'(chcete-li nejhorší část dne) je ráno, hned po probuzení. Bývají to lidé, kteří trpí největším strachem a úzkostí ráno. Hlavním důvod této 'rizikové doby' bývá často strach z průběhu celého dne - zkoušky, setkání s šéfem, prezentace a další věci, které je přes den čekají. Takoví lidé často začínají svůj den panickou atakou, která se s nimi potom táhne celý den a nedovolí jim 'normálně fungovat'.
A nyní k samotné metodě:
Metoda 'dva na dva' se skládá ze dvou cvičení. Každé ráno hned po probuzení je potřeba mít na nočním stolku - po ruce, deník či zápisník. Na mobilu si člověk nastaví odpočítávání dvou minut a během těchto dvou minut si zapisuje na papír všechny negativní myšlenky a strachy, které mu v tu chvíli přijdou na mysl. Nehledě na pravopis, škrabopis nebo zda to dává smysl. Zkrátka ze sebe vypíšou všechnu negativitu, která se jim za ty dvě minuty v hlavě objeví. Co se děje potom? List, na kterém jsou všechny tyto myšlenky napsané, z deníku/blogu vytrhnou, zmačkají a vyhodí do koše.
Co má tento 'rituál' za smysl a proč se dělá? Upřímně se vás zeptám - něco, co vyhazujete do koše, přemýšlíte nad tím předmětem, co se s ním stane dále? Většinou ne. Je to vyhozené, z našeho života to 'zmizelo'. Ten samý efekt má na spoustu lidí tato část metody DVA NA DVA.
Druhá část této metody spočívá v tom, že po vyhození tohoto listu do koše si nastaví opět na mobilu odpočítávání dvou minut, ale tentokrát si nic nepíší. Zavřou oči a vzpomenou si na ten nejlepší moment v jejich životě - moment, kdy se jim něco podařilo, dosáhli úspěchu, byli na sebe hrdí. Dostalo se jim uznání a oni se cítili jako nejlepší verze sami sebe. Snaží se si vybavit ten pocit, který cítili v ten moment a vrátit se v čase do té dané chvíle. Jaké zvuky jste v tu chvíli slyšeli? Co jste cítili? Co jste viděli? Kteří lidé byli kolem vás? Co jste říkali? Všechny tyto detaily se snaží si vybavit a vrátit se tak pocitově do tohoto momentu. Mozku to v tu chvíli navodí pocit štěstí a začne probíhat chemická reakce. Nepodmíněná věc, kterou dělá naše tělo automaticky jakkoliv to může znít šíleně.
Tuto část metody DVA NA DVA bych přirovnala ke smíchu. Velká spousta lidí používá smích právě k vyrovnávání se s momenty kdy cítí úzkost nebo se cítí nešťastni. Je vědecky dokázáno, že smích(ať už naprosto spontánní a nebo vědomě, 'na povel', vyvolaný) do mozku vysílá signály a díky nim probíhá chemická reakce při které se nám vyplavují hormony štěstí. Tato metoda je tedy z části postavená na tom samém principu. Dále je to také způsob jak si vytvořit ranní rituál a změnit start do celého dne. Mozek je nucen reagovat na jinou, neznámou situaci - tedy vytrhává nás to ze zajetých kolejí a je tam velká pravděpodobnost, že náš celý den to skutečně ovlivní.
EXCELENTNÍ KRUH
Metoda číslo dvě, která je aplikovatelná v podstatě na jakoukoliv situaci. Nejvíce je používaná na krátkodobé, momentální strachy jako - návštěva lékaře, prezentace, první den v zaměstnání, konfrontace s někým.
Je založená na tom, že si daný člověk představí kruh. V centru tohoto kruhu bude jeho GÓL, nejlepší verze jeho samého. Je tedy na něm jakou dá kruhu barvu, jaký mu dá zvuk, jakou rychlostí bude rotovat či bude stát. Všechno to si přizpůsobí naprosto individuálně dané situaci. Podstatný fakt, který zároveň souvisí s metodou DVA NA DVA - s její druhou částí, je ten, že tento kruh bude tím, čím by v ten moment chtěl skutečně být.
Jak si to tedy představit? Pokud mě čeká důležitá prezentace před kolegy a já jsem ve stresu, mám úzkost a jsem nervózní - v centru tohoto kruhu stojí verze mě samého taková, jakou bych chtěl v ten moment být. Stojí tam sebevědomá, v klidu a jasně hovořící, s příjemným tónem hlasu a klidným výrazem ve tváři. Jako pomůcka téhle metody se často používá nějaký náš vzor nebo ikona, kdy její vlastnosti, které nám imponují a inspirují nás, jsou vloženy právě do centra tohoto kruhu a aplikovány na naši konkrétní osobu. Tento kruh s sebou nosíme celou dobu až do chvíle než momentální stres opadne, tj. většinou až do závěru samotné situace. Pokud je tedy před námi prezentace, kterou budeme prezentovat v zasedací místnosti - při vstupu do ní tento kruh ve svých myšlenkách umístíme na místo, kde budeme stát. Ve chvíli, kdy se na to místo postavíme jsme nyní v centru tohoto kruhu reálně - změnila se tedy naše identita co se týče našeho niterního světa.
Tato metoda je, z mého pohledu, pro lidi takové, kteří jsou skutečně velmi spirituálně založeni, dokážou ji aplikovat a zároveň ji věří. Pokud se tohle podaří, může pro nás znamenat velkou niterní podporu, která vychází pouze z našeho nitra. Není k ní potřeba nic, jen naše vlastní myšlení.
Na závěr bych chtěla říct, že tyto výše zmíněné metody zcela jistě nebudou sedět každému z nás, stejně tak, jako na začátku zmiňovaná meditace. Nicméně já osobně jsem byla velký ODMÍTAČ meditace dlouhou dobu. Nevyzkoušela jsem jí, říkala jsem, že mi nikdy nemůže pomoc a 'věděla' jsem, že NENÍ PRO MĚ.
Okolnosti mě ale zavedly do takového temna, že jsem byla ochotná vyzkoušet naprosto vše, co by mi mohlo jen trochu pomoc. Neměla jsem již co ztratit, bylo možné jen získat a tak tedy došlo i na meditaci a další podobné věci nesené na vlně spirituality. K mému velkému překvapení a navzdory velké spoustě předsudků se konkrétně meditace stala mým velkým pomocníkem, který mi pomáhá v momentech velkého tlaku a stresu. Díky této zkušenosti jsem naučila NESOUDIT nic před tím než to skutečně vyzkouším. Neříkat již víc věty: TOHLE NA MĚ FUNGOVAT NEBUDE. Ano, zcela jistě jsou věci, které mně osobně nesedí, které jsme vyzkoušela a zjistila, že skutečně nejsou pro mě. K tomu, abych ale tohle mohla říct, jsem je musela nejdříve vyzkoušet.
Obecně práce kouče jako taková mě naučila NESOUDIT NIC A NIKOHO. Je to základní předpoklad každého kouče/terapeuta. Věci se na první pohled mohou tvářit úplně jinak než ve skutečnosti jsou. Stejně tak jako lidé.
Comments